Realita:
Linku poprvé přelézá Dave Graham v roce 2005, druhé opakování Bernda Zangerla proběhlo až po čtyřech letech, tedy 2009. První pasáž bouldru jde dost převislým terénem , následuje překlopení do mírně položeného výlezu. V tomto místě je potřeba dobrá pata,superdobré tření a ultradobrý tricák.
Jiná realita ( od horko-těžko vyzpovídaného účastníka zájezdu Radovana Součka):
Radovan se letos vydal několikrát na podrobnější průzkum Chironica, většinou jen ve společnosti bouldrmatky a feny Nadi. Do cesty se mu postavil lákavě převislý bouldr se spoustou chytů. Tak to by šlo, toto. Chytů je tam prý dost a hlavně žádný morfo, pěkně všecko zapadá. Navíc není moc potřeba se držet, jen se tak akorátně rozepírat a být pevný v těle. To zas Radovan umí, víme. Ve výlezu pár oblin, ale co, tření bylo, krutá síla taky a vlastně je to plošina, takže to už se vyjde pěšky. A vyšlo. A vyšlo to. Podle průvodce prej že 8C.
Těm dvěma předešlým nechce do ničeho mluvit, přece jen nemá tolik nalezeno. Tak se raději chlubí spíše názvem bouldru, než podivně vysokým číslem.
Radovan se pohybuje na lezecké scéně už pár dekád, tady nabízíme rychlý průřez jeho kariérou:
